Reklama
 
Blog | Jan Šinglovič

Řidičem meteoritu

Mozna jen obycejny sen, snad nejaka vize. A nebo klinicka smrt ci postup do delsiho levelu? A jak s tim vsim souvisi ten smrtonosny komar?

Svet v blizke budoucnosti, tak trochu
uspinena soucasnost. Jsme s kamaradem Markem v Povrlech a chceme navstivit Jatra, naseho
znameho, ktery zije se svou druzkou v polorozbitem zbytku po byvalem kramu. Je
to cerna ovce nasi vesnice, zije v hnusu. Motame se kolem, schovavame se pred sousedy.
Pak ho konecne probudime a sedime s nim a jeho zenou vzadu za kramem. Neco s
nim smelim, mam jako vzdy penize ruznych men, nemuzeme se domluvit na kurzech, ale je nam to v podstate jedno.
Najednou tam zastavi dodavka a vylezou divni chlapci. Je to jako z blbyho
americkyho filmu. Jsou to delnasove, jeden, ten s neuveritelne dlouhym deformovanym nosem,
drzi v ruce velky hasak. Chteji nam dat na hubu. V tom Jatro a jeho zena
vyskoci, maji pro tento pripad vymyslenou srandu. Vysunou nad to "zle" auto jakousi
plosinu s nadrzkou, jakmile je dosti vysoko a hlavne presne nad postavajicimi
chlapky, tak za neco zatahnou a zacnou se dit veci. Pomalu vypousteji obsah te
vany, neni ledajaky. Jsou to zvirata v placente, normalni velke prasata, kozy,
ovce. Nektere jsou po dvojicich, svazane slizem, vsude litry plodove vody.
Zvirata trpi a snazeji se vymanit se sevreni .. cely vyjev je doprovazen muzikou
Pink Floyd – Animals. Vidim porod desitek dospelych zvirat, ve vzduchu jsou
citit tuny agonie.

A v tom to vypukne, rup, prd. Vse
se uplne zmeni, jsem tazen obrovskou silou vzhuru. Zprvu nic nechapu, ale zazivam pri
tom neuveritelne blaho, slast, pocit spojeni se s vsehomirem, pochopeni
zazracne formule, na jejimz zaklade bezi tento svet, klid plny tech nejprijemnejsich
emoci .. vim, ze je to nirvana .. a nebo smrt? Vsude kolem me tisice bilych
postavicek, ktere leti stejnym smerem, andelove. Je to neuveritelny pocit,
letet vzhuru za takoveho doprovodu, citit to, co jsem citil. Koukam na svet z
vysky a porad se vzdaluju, ale s Jatrem muzu dale komunikovat. Ridim meteor, ktery se vraci zpet tam, kam
patri, Jatro jej odpalil. Jasne citim
tlak, ktery asi zazivaji kosmonaute pri startu, ale neverim, ze jim je tak
blaze. Trva to dlouho, mam pritom cas premyslet, neni to jen hola emoce.

Vyjev se po nejake dobe meni,
jsem v Americe, to jedine vim jiste. Setkavam se s cizimi lidmi, kteri mi
ukazuji ruzne mapy, jsou na nich nakreslene nejake trajektorie. Nechapu. Vidim
napisy jako Houston a San Francisco. Pak
reknu "A znate ten povrlsky?" Oni se rozesmejou, maji radost, ze si rozumime,
odpovi "Samozrejme, povrlsky je preci ten nejvetsi a nejslavnejsi." Pak se
presunujeme zase na stejne misto za kram. Je tam i Jatro. Kricim na ne "Ja povrlsky
meteor ridil!". Jsem si tim jist a oni to preci vedi, vsichni kolem jsou
pozitivne naladeni, oslavujeme to.

Reklama

Probouzim se, asi kvuli premire
emoci. Na spanku mi sedi Anopheles a slastne sosa. Vyrusim ho jemnym pohybem a
on mi pak jeste dlouhe minuty bzuci kolem hlavy. Nemuzu uz spat, jsem zmateny,
rozruseny. Snazim se sen interpretovat,
ale nejde mi to. Pomozte.