Jsem po docela neprijemne ceste, zpozdeni, je pozde vecer, mam hlad a jeste me ma v Lisabonu na letisti cekat patnactilety kluk, ktery je tam poprve a neumi portugalsky. Nema roaming a nevim, co udelal po tom, co jsem v dany cas nepriletel.. Potkavame se a stojime frontu na taxik, autobusy z letiste uz nejezdi. Trpelive cekame na odvoz, po dvaceti minutach se dostavame na radu, nasedame do starsiho Mercedesu a vyrazime do hotelu. Ridicovi je tak kolem padesatky, na prvni pohled vasnivy kurak a asi i "vejpitka". Zda se, ze trochu rozumi anglicky. Ihned hmatne po taxametru, ten zapipa. Cesta je klidna, kdyz auto zastavi na cervene, citim v nem alkohol, rikam si, ze to bude nestastny taxikar a tak to asi denne bez flasky porta neda. Vsimam si, ze na monitoru taxametru neni nic, je mi jasne, ze budu asi muset zaplatit nejaky desatek. Po ne vice nez 15 minutach jsme v hotelu, ucet se na rozdil od minuleho tydne netiskne, taxikar mi otevira dvere, pomaha vyndat zavazadla a jakoby mimochodem rika 25 Euro. Okamzite vim na cem jsem, zatmiva se mi pred ocima a krev se bouri. Vim, ze v tehle chvilce mi nefunguje zaludek a jine nedulezite organy, srdce pracuje rychleji, aby byl mozek v nejlepsi koncici. Ne, nejsem zadny rvac, jen nesnasim kdyz ze me lide delaji blbce a snazi se me "vochcat".
Konverzace probihala asi takto:
Ja: Tohle nezaplatim, jel jsem stejnou cestu minuly tyden a platil jsem 8 Euro.
Ridic: Ted je vecer a za to se plati specialni priplatek.
Ja: Jste povinen zapnout taxametr a po skonceni jizdy mi vytisknout ucet.
Ridic (mavaje nejakym lejstrem): Tady se podivej, to je cenik nasi firmy a koukni, taxa za cestu na aeroporto je 24 Euro (najednou 24!).
Ja (berouce cenik a veda, ze je to normalni kus papiru, ktery si muze kazdy vytisknou doma): Tohle me nezajima, ja se ridim taxametrem. Pojdte se mnou na recepci a tam to vyresime, stejnak si moc nerozumime.
Ridic (nastvany): Nikam nepujdu, dej mi 20 Euro a bude to.
Ja: Nedam, pojdme tedy na policii.
Ridic: Policia, policia, policia.. OK, pojdme.
Mam s sebou toho Filipa a je z toho paf.. chapu, ze na to delat takove problemy clovek musi mit zaludek a hlavne pro treti osobu to vetsinou byva jeste nechutnejsi divadlo. Rikam mu at radeji zustane v hotelu, ze to vyridim. On to pry ale chce videt az do konce…
Nasedame zase do taxiku. Nic se ale nedeje..
Ridic: A kam jako jedeme?
Ja: Nekam na tu policii..
Ridic: Dej mi 15 Euro.
Ja: Ne, jedeme na policii
Filip: Tak mu to dej.. vzdyt to uz je dobra cena.
Ja: Ne, jde o princip, nesmi z nas delat blbecka. Mysli si, ze jsme nejaky rusaci co se topi v penezich a vodce.. (smejeme se) ..
Ridic: 15 Euro je moje cena
Ja: Dam 10
Ridic: 10? To nejde..
Jsem uz z toho trochu otraveny a take se mi tim smichem ulevilo. Zadudek zacina pracovat, vidim svet zase v barvach.. Po chvilce mu davam tech patnact a mizime.
Na recepci si overuji, ze jsem mel pravdu a nevim, zda mam mit radost kvuli deseti vyhadanym Euro ci, zda mam litovat tech osmi promrhanych. V Lisabonu jsou pry taxikari takovi; jakmile citi, ze se jedna o turistu, ktery nema ani paru o cenach, tak proste taxametr nezapinaji a sazeji na lidskou blbost a bezmocnost. Ale ja si vzdy myslel, ze tenhle problem mame pouze u nas na vychode ? Tak jak je to ?
Mate take nejake podobne zazitky ze zapadnich metropoli ?