Hlavni mesto Ghany, prijemna klidna ctvrt, vecer. Byla mi kolegou doporucena pry skvela tradicni restaurace Country kitchen, kam chodi i zdejsi ministri. Usedam, v televizi bezi fotbal Ghana proti Togo, par pritomnych hostu se soustredi jen na nej. A nejen oni, obsluha jakoby neexistovala. To vsak neni v Africe nic noveho, cisnici nazyvam klasicky sestrou, to vetsinou zabira a upouta to pozornost. Davam si pivko, oteviram menu a tesim se z bohate nabidky. Delam vsak chybu, jehneci s banany (plantain) a jinak vybornou zeleninovou smes Palava jsem si opravdu davat nemel. Cekam delsi dobu, pruhledem do kuchyne obcas zahlednu kuchare a najednou me to napadne. Co kdyz mi do toho plivne? Vzpominam na kamarada pekare, ktery mi za svych studii vypravel neskutecne historky o tom, co vsechno on a jeho pubertalni spolutovarisi pridavali do testa behem svych praxi v usteckych pekarnach Inpeko. Otrepu se a uvedomim si, ze me jeste tato asociace v Africe nikdy nenapadla. Prinaseji jidlo, vsimam si na prvni pohled hlavni chyby, maso a banany jsou smazene a celkove se to nejak topi v oleji. Mam vsak docela hlad a poustim se do toho. Asi v polovine me sousto Palava smesi prekvapi, je mazlave a ma uplne jinou, pronikave hnusnou chut. Tahne se to a je to nechutne.. vzpomenu si na mou nedavnou myslenku, zvedne se mi kufr, ale zastavim to.. koukam kolem, ale kuchar si me nevychutnava, kouka na fotbal. Nevim co delat, mam to na jazyku, prekonavam se, polykam a bez dychani zapijim sklenkou piva. Je mi zle jeste ted. Specham na pokoj a rychle to zapijim ceskym rumem, ktery na mych cestach nesmi nikdy chybet… vselek.
Dobrou chut pokud prave obedvate.. a nejlepe zakusujete cerstvym chlebem.