Sedmnacte
stoleti pomalu konci, na uzemi dnesni Ghany, drive Zlateho pobrezi se pise
budoucnost. Knez a zakladatel kultury Ashanti,
Okomfo Anokye, bere do ruky
tradicni mec, vrazi ho do zeme a toto misto oznacuje jako zaklad rise, mesto Kumasi. Pronasi take
poselstvi o tom, ze pokud mec bude v zemi, kralovstvi Ashanti bude
pevne, pokud jej nekdo vynda, pak zanikne. Do stejne doby patri take zazrak Zlate
stolicky (Sika
'dwa, Golden Stool), dalsimu symbolu jednoty. Tu stejny muz obdrzel z nebes, od
boha a je dodes ukryta na miste, o kterem vi jen kral a nejblizsi.
Kralovstvi Ashanti
si kupodivu udrzelo samostatnost na portugalskych a pozdeji anglickych
kolonizatorech az do druhe poloviny devatenacteho stoleti. Bylo to hlavne diky
tomu, ze hladovym cizincum prodavali otroky, ktere pote byli exportovani dale
na zapad. Dalsim dulezitym faktorem bylo samozrejme zlato, vse prozatim
probihalo na obchodni bazi. To vse trvalo do roku 1873 kdy bylo Kumasi dobyto anglicany a
region byl nasilne pripojen ke Zlatemu pobrezi. Kolonizatori ukradli vse co
nasli (dodnes v britskych muzeich), coz se vsak nepodarilo v pripadate Zlate
stolicky. Ta, spolu s mecem, ktery ze zeme zadny anglican nevytahl, zustavala
netknuta. Tato kolonialni frustrace vedla k dlouhotrvajici valce. Britsky mistodrzici byl
stolickou natolik posedly (chtel si na ni sednout, coz je striktne zakazano i
kralum Ashante), ze jednou pri jejim hledani nechal zbit deti vesnicanu, kteri
byli tou dobou na farme. To vedlo k valce, rebelii, zatykani a nakonec i k
deportaci Ashanti
krale a jeho matky na Seychelske ostrovy. Podle vseho to byla posledni valka v
Africe, kterou vedla zena, bojovnice z lidu, vsemi zde oslavovana Yaa Asantewaa.
Ta skoncila take v
exilu na stejnem ostrove a zpet do vlasti se uz nepodivala. Valka trvala az do vyhlaseni samostatne
Ghany, prvniho svobodneho statu v subsaharske Africe, v roce 1957. Britove nikdy Zlatou
stolicku nenasli, nikdo jim nic neprozradil a pro tento symbol, respektive
zachranu cele kultury, se radeji rozhodli obetovat krale, ktery stravil v exilu
cela desetileti.
*
Uz jednou jsem
zde psal, ze jsou Ghanane sebevedomy narod. Ted vim o dalsim z duvodu. Kralovstvi Asanti
bylo vyhlasene svou infrastrukturou (silnice), zakonodarstvim, systemem vybirani
dani a v neposledni rade remesly (textil, hutnictvi, zemedelstvi). Jilec jejich
slavneho mece, soucast komplexu fakultni nemocnice v Kumasi, jsem mel moznost
videt pred par dny. Vypada docela opravdicky. Pruvodce za dolar povida o tom,
kdo vsechno se ho uz snazil vytahnout. Jediny koho jsem znal byl americky boxer
Muhammad Ali, nepochodil. V mistnim muzeu muzete videt daleko vice artefaktu z
historie rise. Sofa, na kterem lezel sesty kral, jine na kterem ten sedmy,
telefon s ktereho volali oba, ale i treba metal, ktery kral dostal od svateho Haile
Selassie I. Africka muzea byvaji smutna a zanedbana, videt vsak etiopske vyznamenani Lion of Judah me prekvapilo a potesilo. Ted uz zbyva jen ta cesta na Jamajku..